रुबी सिया

विकिपीडिया, मुक्‍त ज्ञानकोशातून
रुबी सिया
जन्म १८८४
फुझोऊ, चीन
मृत्यू १९५५
शांघाय, चीन
पेशा शिक्षक, मेथडिस्ट मिशनरी
प्रसिद्ध कामे कॉर्नेल कॉलेजचे पहिले चीनी पदवीधर (१९१०)

रुबी एफ. सिया (१८४४ - १९५५) ही एक चिनी शिक्षिका होती. आयोवातील कॉर्नेल कॉलेजची पहिली चिनी पदवीधर होती. ती १९१० च्या वर्गाची सदस्य होती.

प्रारंभिक जीवन आणि शिक्षण[संपादन]

तिचा जन्म फूचो (फुझोऊ) येथे झाला होता. ती सिया हेंग - तोऊ या मेथडिस्ट मंत्री आणि शिक्षिकेची मुलगी होती.[१][२] तिचा काका सिया सेक ओंग हा देखील मेथडिस्ट मंत्री आणि शिक्षक होता.[३] प्रथम १९०० मध्ये उत्तर अमेरिकेत प्रवास केला आणि १९१० मध्ये मेथडिस्ट चर्च - संलग्न कॉर्नेल कॉलेजमधून पदवी प्राप्त केली. यारितीने ती या शाळेची पहिली चिनी पदवीधर बनली.[४] तिला १९१८ मध्ये मानद पदव्युत्तर पदवी आणि १९३६ मध्ये मानद डॉक्टरेट प्रदान केली.[५][६] १९११ आणि १९१२ मध्ये बाल्टीमोर महिला महाविद्यालय आणि १९२० आणि १९२१ मध्ये अमेरिकेच्या भेटीदरम्यान टीचर्स कॉलेज कोलंबिया विद्यापीठ अभ्यासक्रम घेतला होता.

अमेरिकेत असताना ती ' द चायनीज स्टुडंट्स मंथली' याची सहयोगी संपादक होती.[७][१] ते मासिक जागतिक चिनी विद्यार्थ्यांच्या नियतकालिकात योगदान देणारे होते.[८] तिच्या चुलत बहीणीचे माबेल सिया हिचेही शिक्षण आयोवामध्ये झाले होते.

कारकिर्द[संपादन]

फुझोऊमधील किशोरवयीन मुलीची भूमिका साकारणारी रुबी सिया (फ्रॉम द वुमन मिशनरी फ्रेंड 1898)

सियाने १९०४ मध्ये अमेरिकन ख्रिश्चन मिशनऱ्यांसोबत चीनला प्रवास केला.[९] तिच्या महाविद्यालयीन वर्षांमध्ये चर्चच्या कार्यक्रमांमध्ये तीने सहयोग दिला होता.[१०] महाविद्यालयानंतर चीनला परतल्यावर, सियाने पारंपारिक अपेक्षा ओळखून शिक्षणात आधुनिकीकरण आणि [११] मुलींच्या शिक्षणासाठीची बाजु जोरदार मांडली. उदाहरणार्थ, महिलांनी घरगुती जबाबदाऱ्या अधिक शास्त्रोक्त पद्धतीने हाताळण्यासाठी तिने रसायनशास्त्र, पोषण आणि शरीरविज्ञान अभ्यासक्रमांना प्रोत्साहन दिले.[१२] ती ह्वा नान कॉलेज[१३] फूचो येथील मेथोडिस्ट मिशनरी महिला महाविद्यालयात [१४] संगीताची शिक्षिका आणि संचालक होती.[१५][१६] ती फूचो वुमन्स पॅट्रिओटिक सोसायटीची संस्थापक होती.[१७]

सिया १९२० ते १९२१ पर्यंत कॉन्फरन्स प्रतिनिधी आणि व्याख्याता म्हणून अमेरिकेत परतली.[५][१८] ती १९३६ मध्ये अमेरिकेच्या दौऱ्यावर गेली होती. त्यावेळेस तिने आंतरराष्ट्रीय मेथोडिस्ट परिषदेत भाग घेतला होता.[१९] तेथे तिने व्याख्याने दिली, आणि तिच्या महाविद्यालयासाठी निधी गोळा केला.[४] तिने १९४० आणि १९४१ मध्ये अमेरिकेत आणखी एक व्याख्यान दौरा केला.[२०][२१]

प्रकाशने[संपादन]

  • "शिक्षण चीनी प्रबोधन मुख्य घटक" (१९०७)[२२]
  • "परदेशात शिक्षण घेतलेल्या चिनी स्त्रिया" (१९०७)[२३]
  • "चीनची औद्योगिक शिक्षणाची गरज" (१९१०)[२४]

वैयक्तिक आयुष्य[संपादन]

सियाचे १९५५ मध्ये शांघाय शहरात निधन झाले. त्यावेळेस ती सुमारे सत्तर वर्षांची होती.[४]

संदर्भ[संपादन]

  1. ^ a b Barish, Daniel (2023-10-02). "The World's Chinese Students' Journal and American Influenced Education Reforms on the Eve of Revolution in China, 1905-1911". In Kyong-McClain, Jeff; Lee, Joseph Tse-Hei (eds.). From Missionary Education to Confucius Institutes: Historical Reflections on Sino-American Cultural Exchange (इंग्रजी भाषेत). Taylor & Francis. p. 1908. ISBN 978-1-000-96433-2.
  2. ^ Sia, Sek Ong. Sia Sek Ong and the Self-support Movement in Our Foochow Mission : the Story of His Life and Work (इंग्रजी भाषेत). Missionary Society of the Methodist Episcopal Church.
  3. ^ "Talks of Her Native China; Chinese Girl Just from Foochow Mystified by Troubles". Sioux City Journal. 1900-06-17. p. 6. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  4. ^ a b c Maravetz, Steve. "Cornell's First Chinese Graduate" Cornell College News Center (June 26, 2017).
  5. ^ a b "Native Chinese Spoke Here". The Tarkio Avalanche. 1921-04-15. p. 1. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  6. ^ "Christian Chinese Women". The Pawnee Chief. 1912-03-15. p. 8. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  7. ^ "Masthead". The Chinese Students' Monthly. 5 (4). February 1910.
  8. ^ "Chinese Students in America". The Minneapolis Journal. 1902-11-08. p. 21. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  9. ^ "Missionaries Go to China; Quite a Delegation from Northwest Iowa". Sioux City Journal. 1904-07-17. p. 11. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  10. ^ "Report of Convention". Adams County Free Press. 1910-07-20. p. 6. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  11. ^ Rogers, Dorothy G. (2020-02-06). Women Philosophers Volume I: Education and Activism in Nineteenth-Century America (इंग्रजी भाषेत). Bloomsbury Publishing. p. 32. ISBN 978-1-350-07061-5.
  12. ^ Ye, Weili (1994). ""Nü Liuxuesheng": The Story of American-Educated Chinese Women, 1880s-1920s". Modern China. 20 (3): 326. ISSN 0097-7004.
  13. ^ Wallace, L. Ethel (1956). Hwa Nan College: The Woman's College of South China (इंग्रजी भाषेत). United Board for Christian Colleges in China. p. 132.
  14. ^ "Cornell College". Journal of the Association of College Alumnae. 11 (5): 324. January 1918.
  15. ^ McCoy, Janet Rice. "Woman's College, WFMS, Foochow - GCAH". General Commission on Archives and History, United Methodist Church. Archived from the original on 2023-11-01. 2023-10-31 रोजी पाहिले.
  16. ^ Clark, Elsie G. (June 1917). "The W. F. M. S. Jubilee in Foochow". The China Christian Advocate. 4 (5): 6.
  17. ^ Hartford, Mabel C. (March 1913). "The Woman's Patriotic Society". Woman's Missionary Friend. 45 (3): 98–99.
  18. ^ "Delegate". The Des Moines Register. 1920-05-02. p. 11. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  19. ^ "Chinese Woman Addresses Meet; Miss Ruby Sia, Here from Native Land, Speaks at West Branch". The Muscatine Journal and News-Tribune. 1936-04-09. p. 3. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  20. ^ "Dr. Ruby Sia to Speak at Church Group Meeting". The Montclair Times. 1940-11-08. p. 16. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  21. ^ "Five Churches to Have Pulpit Guests". Los Angeles Evening Citizen News. 1941-01-11. p. 2. 2023-10-31 रोजी पाहिले – Newspapers.com द्वारे.
  22. ^ Sia, Ruby (March–June 1907). "Education the Chief Factor in Chinese Enlightenment". The World's Chinese Students' Journal. 1 (5–6): 12–14.
  23. ^ Sia, Ruby. "Chinese Women Educated Abroad" World's Chinese Students' Journal (November/December 1907): 27-32.
  24. ^ Sia, Ruby. "China's Need of Industrial Education." Chinese Students' Monthly (March, 1910) 300 (1910).