"आषाढ अमावास्या" च्या विविध आवृत्यांमधील फरक

विकिपीडिया, मुक्‍त ज्ञानकोशातून
Content deleted Content added
→‎उत्सवी स्वरूप: # WPWP आवश्यक संदर्भ घातला
संदर्भ घातला
ओळ ५: ओळ ५:


==उत्सवी स्वरूप==
==उत्सवी स्वरूप==
या दिवशी कणकेचे [[गूळ]] घालून केलेले उकडलेले दिवे किंवा पुरण घालून केलेली दिंडे(करंज्या) पक्वान्न म्हणून खातात. अशा एका कणकेच्या दिव्यामध्ये [[तुप|तुपा]]ची वात ठेवून तो देवापुढे ठेवतात.<ref>{{संकेतस्थळ स्रोत|url=https://marathi.webdunia.com/article/shravan-marathi/how-to-celebrate-deep-poojan-117072200015_1.html|title=आषाढ अमावस्या म्हणजेच दिव्यांची अमावस्या|last=Webdunia|website=marathi.webdunia.com|language=mr|access-date=2021-07-27}}</ref> या दिवशी घरातले सर्व दिवे, कंदिल, [[निरांजन|निरांजने]], [[समई|समया]] वगैरे स्वच्छ करतात. त्यांची पूजा करतात.<ref>{{स्रोत पुस्तक|url=https://books.google.co.in/books?id=TTIUAQAAMAAJ&q=divyachi+amavasya+ritual&dq=divyachi+amavasya+ritual&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwi17drcm7HjAhXOdn0KHbBMC80Q6AEITzAG|title=Journal of the Asiatic Society of Bombay|date=1967|publisher=Asiatic Society of Bombay|language=en}}</ref>
या दिवशी कणकेचे [[गूळ]] घालून केलेले उकडलेले दिवे किंवा पुरण घालून केलेली दिंडे(करंज्या) पक्वान्न म्हणून खातात.<ref>{{संकेतस्थळ स्रोत|url=https://maharashtratimes.com/astro/festival/news/ashadha-amavasya-2020-know-about-shubh-muhurat-puja-vidhi-vrat-katha-and-importance-of-deep-amavasya/articleshow/77039754.cms|title=Ashadha Amavasya 2020 दीप अमावास्याः जाणून घ्या, मुहूर्त, दीपपूजनाचे महत्त्व आणि मान्यता|website=Maharashtra Times|language=mr|access-date=2021-07-29}}</ref> अशा एका कणकेच्या दिव्यामध्ये [[तुप|तुपा]]ची वात ठेवून तो देवापुढे ठेवतात.<ref>{{संकेतस्थळ स्रोत|url=https://marathi.webdunia.com/article/shravan-marathi/how-to-celebrate-deep-poojan-117072200015_1.html|title=आषाढ अमावस्या म्हणजेच दिव्यांची अमावस्या|last=Webdunia|website=marathi.webdunia.com|language=mr|access-date=2021-07-27}}</ref> या दिवशी घरातले सर्व दिवे, कंदिल, [[निरांजन|निरांजने]], [[समई|समया]] वगैरे स्वच्छ करतात. त्यांची पूजा करतात.<ref>{{स्रोत पुस्तक|url=https://books.google.co.in/books?id=TTIUAQAAMAAJ&q=divyachi+amavasya+ritual&dq=divyachi+amavasya+ritual&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwi17drcm7HjAhXOdn0KHbBMC80Q6AEITzAG|title=Journal of the Asiatic Society of Bombay|date=1967|publisher=Asiatic Society of Bombay|language=en}}</ref>


* ''गटारी'' [[अमावास्या]] - अनेकजण [[चातुर्मास|चातुर्मासात]], विशेषतः [[श्रावण]] महिन्यात मांस, [[मद्य]], इ.चे सेवन वर्ज्य करतात. त्यामुळे हा तीस दिवसांचा कालखंड सुरू होण्याआधीच्या दिवशी मांस-मद्य सेवन करण्याची रूढी अनेक ठिकाणी प्रचलित झाली आहे.<ref>{{स्रोत पुस्तक|url=https://books.google.co.in/books?id=cf5IAAAAMAAJ&q=gatari+amavasya&dq=gatari+amavasya&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwif38qwnLHjAhXDfn0KHYZaAN4Q6AEIMTAB|title=Farmers of India|last=Research|first=Indian Council of Agricultural|last2=Randhawa|first2=Mohinder Singh|date=1968|publisher=Indian Council of Agricultural Research|language=en}}</ref>
* ''गटारी'' [[अमावास्या]] - अनेकजण [[चातुर्मास|चातुर्मासात]], विशेषतः [[श्रावण]] महिन्यात मांस, [[मद्य]], इ.चे सेवन वर्ज्य करतात. त्यामुळे हा तीस दिवसांचा कालखंड सुरू होण्याआधीच्या दिवशी मांस-मद्य सेवन करण्याची रूढी अनेक ठिकाणी प्रचलित झाली आहे.<ref>{{स्रोत पुस्तक|url=https://books.google.co.in/books?id=cf5IAAAAMAAJ&q=gatari+amavasya&dq=gatari+amavasya&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwif38qwnLHjAhXDfn0KHYZaAN4Q6AEIMTAB|title=Farmers of India|last=Research|first=Indian Council of Agricultural|last2=Randhawa|first2=Mohinder Singh|date=1968|publisher=Indian Council of Agricultural Research|language=en}}</ref>

१३:५७, २९ जुलै २०२१ ची आवृत्ती

आषाढ अमावस्या ही आषाढ महिन्याच्या कृष्ण पक्षातील पंधरावी तिथी आहे.


सुशोभित प्रज्वलित समई

दिव्याची अमावास्या म्हणजेच आषाढ महिन्यातील अमावास्या होय.[१]

उत्सवी स्वरूप

या दिवशी कणकेचे गूळ घालून केलेले उकडलेले दिवे किंवा पुरण घालून केलेली दिंडे(करंज्या) पक्वान्न म्हणून खातात.[२] अशा एका कणकेच्या दिव्यामध्ये तुपाची वात ठेवून तो देवापुढे ठेवतात.[३] या दिवशी घरातले सर्व दिवे, कंदिल, निरांजने, समया वगैरे स्वच्छ करतात. त्यांची पूजा करतात.[४]

  • गटारी अमावास्या - अनेकजण चातुर्मासात, विशेषतः श्रावण महिन्यात मांस, मद्य, इ.चे सेवन वर्ज्य करतात. त्यामुळे हा तीस दिवसांचा कालखंड सुरू होण्याआधीच्या दिवशी मांस-मद्य सेवन करण्याची रूढी अनेक ठिकाणी प्रचलित झाली आहे.[५]

व्यावहारिक महत्त्व

अमावास्येच्या रात्री प्रकाशाचे विशेष महत्त्व असते. ज्याकाळात अंधारी रात्रीसाठी कृत्रिम प्रकाशाची पुरेशी सोय नव्हती त्याकाळात प्रचलित असलेले दीपपूजन औचित्यपूर्ण होते.

संदर्भ

  1. ^ Gupte, B. A. (1994). Hindu Holidays and Ceremonials: With Dissertations on Origin, Folklore and Symbols (इंग्रजी भाषेत). Asian Educational Services. ISBN 9788120609532.
  2. ^ "Ashadha Amavasya 2020 दीप अमावास्याः जाणून घ्या, मुहूर्त, दीपपूजनाचे महत्त्व आणि मान्यता". Maharashtra Times. 2021-07-29 रोजी पाहिले.
  3. ^ Webdunia. "आषाढ अमावस्या म्हणजेच दिव्यांची अमावस्या". marathi.webdunia.com. 2021-07-27 रोजी पाहिले.
  4. ^ Journal of the Asiatic Society of Bombay (इंग्रजी भाषेत). Asiatic Society of Bombay. 1967.
  5. ^ Research, Indian Council of Agricultural; Randhawa, Mohinder Singh (1968). Farmers of India (इंग्रजी भाषेत). Indian Council of Agricultural Research.